Druhá punská válka

Po prohrané první punské válce Kartágo nezaniklo. Jeho postavení bylo značně ztížené, ale ne beznadějné. Do popředí se dostala skupina usilující o znovunabytí kartaginské moci a slávy. Sestavili menší armádu, která podnikala výboje do Hispánie. Prvními oběťmi se staly kelt-iberské kmeny na jihu země.

Začátek války

Střet s Římany byl nevyhnutelný. Ti vysílali různá poselstva s cílem vysledovat zájmy a plány Kartága. Dlouhou dobu se vše odehrávalo na diplomatickém poli. Roku 219 př.n.l. se ale vše změnilo. Byl to defakto i začátek druhé punské války.

Hannibal se stal velitelem kartaginských vojsk. Zajistil si postavení v Hispánii, odkud vyrážel na své výpravy. Saguntum – město sloužící Římanům jako základna – se stalo jeho prvním velkým cílem. Dlouhé měsíce jej obléhal, ale město se bránilo. Hatilo mu tak další plány na postup do Itálie. Málem by jej nedobyl, kdyby jej Římané nenechali na pospas osudu.

Hannibal nechal město vyplenit a zmasakrovat. Na jeho obranu je ale nutno uvést, že v tomto případě neměl moc na vybranou. Sagunťané se bránili do posledního muže odrážejíce kartaginské ataky. Svým hrdinství si získali nesmrtelnou slávu a respekt svého nepřítele.

Vzhůru do Itálie

Na začátku druhé punské války byl Řím laxnější, jakoby nevěděl, co má dělat. I po dobytí Sagunta se vše pokoušeli vyřešit diplomatickou cestou. Žádali o vydání Hannibala, leč marně. Mezitím se Hannibal připravoval na své tažení. S armádou čítající 50 000 pěších, 9 000 jezdců a stádem válečných slonů (37) se vydal na cestu do Itálie.

Velké překvapení

Ve druhé punské válce se toho mnohé událo a jedním z takových „zázraků“ bylo i zjevení se Hannibala v Pádské nížině. Jeho armáda překročila během 10-14 dní Alpy, o čemž si Řím myslel, že ani není možné. Tento neslýchaný čin natolik překvapil Římany, že v prvních chvílích ani nebyli schopni zareagovat. Vyslali proti němu dvě konzulské armády, ale ty hned na počátku roku 217 př.n.l. utrpěly porážky. Hannibal měl být zastaven při průchodu Apeninami u Arretia. Hannibal se ale díky své výborné výzvědné službě léčce vyhnul, ale tento počin se stal noční můrou kartaginských vojáků. Aby obklíčení obešli museli přejít bažiny, kde našlo smrt na tisíce vojáků a z válečných slonů zbyl jeden jediný.

Tažení na Řím

Hannibal si velice přál dobýt toto hrdé a pyšné město. Nakonec se po vítězných bitvách vydal do Umbrie, kde si chtěl odpočinout. Vojevůdce se potýkal s problém zásobování. Musel drancovat bohaté italské kraje, aby pro své muže získal dostatek obživy a na římský senát byl vyvíjen tlak, aby se druhá punská válka ukončila závěrečným střetnutím. I to bylo jedením z důvodů, proč se nakonec odehrála největší bitva všech dob; nejslavnější vítězství pro Kartágo a Hannibala, a největší porážka římské armády.

Bitva u Cannae (Kann)

Roku 216 př.n.l. utrpělo římské vojsko drtivou porážku. I Hannibal měl značné ztráty, ale ve srovnání s protivníkovými by se zdály zanedbatelné. Řím ztratil u Cannae (Kann) na 48 000 mužů, Hannibal 6 000. Samotná bitva trvala asi 12 hodin. Od poledních hodin něco přes půlnoc, kdy byly likvidovány poslední římské oddíly na útěku. Hannibal se tu svým vítězstvím zařadil mezi největší válečníky všech dob. Plně se tu rozvinula jeho pozoruhodná mysl a taktika, kterou předčil mnohonásobně silnějšího nepřítele. Zhodnotil svého protivníka a vymyslel adekvátní plán na jeho obklíčení. Z toho lze vypozorovat prvky velmi průbojného a moderního myšlení. Založil skutečný bojový význam jízdy, která v té době byla spíše pomocnou částí vojska a také svým vedením dosáhl něčeho nevídaného: bojové součinnosti různých druhů vojsk. U Cannae (Kann) se zrodilo jezdectvo a lehká pěchota.

Boje pokračují

Roku 215 př.n.l. obsadilo Kartaginci dva přístavy a konečně se k nim mohly připojit nové posily z Kartága. Roku 212 př.n.l. dobyl Hannibal svého posledního vítězství u Talentu. Od té doby ztratila Hannibalova armáda na významu, zato Řím zvedal hlavu a rostl. Oblehli Capuu a Hannibal se odhodlal k zoufalému činu, který se neodvážil učinit ani po vítězství u Cannae (Kann); táhnout na Řím. Nikdy ale na Řím nezaútočil.

Kartágo musí být zničeno

I přes všechny úspěchy, kterých Hannibal se svou neohroženou ale už vyčerpanou armádou dosáhl, nezajistilo Kartágu vítězství. To nebylo schopno využít převahy, kterou po bitvě u Cannae (Kann) získalo. Řím zmobilizoval veškeré svoje síly, naverboval i legie z otroků, a tak se roku 202 př.n.l. odehrála závěrečná bitva u Zamy, kterou byla ukončena druhá punská válka. Hannibal Řím nedobyl a po několika letech se musel z Itálie stáhnout. Porážkou Kartága začala pro Řím nová etapa – boj za světovládu. Kartágo muselo být zničeno.

foto
pata
Aira GROUP, Outsourcing IT, zásady ochrany osobních údajů